Na Hrádku prý býval strašný řev a mňoukání, zkrátka pekelný rámus. A nikdo by tam tudy proto v noci nešel ani za nic. Zedníci, ti byli vždy plni kuráže, když dostavěli domy, ale přesto se tam žádný nechtěl jít podívat. Až jeden byl tak zvědavý, a proto řekl, že tam půjde, všichni mu to rozmlouvali, alePřečtěte si více o Kočičina[…]

Byla postavena na Hrádku, kde měl Žižka údajně svůj vojenský stan v roce 1423 při obléhání benediktinského kláštera. Podle staré pověsti přitáhl Žižka se svým vojskem od Přibyslavic k Třebíči, aby dobyl klášter a ztrestal jeho opata, velkého nepřítele husitů. Žižkovi bojovníci se rozložili na Hrádku a kolem rybníka u Kuchyňky. Když se záhy na to doPřečtěte si více o Žižkova mohyla[…]

Podle vypravování starého komorníka, který sloužil svým pánům přes 50 let, zjevovala se Bílá paní na zámku opakovaně. Usmívala – li se, ohlašovala narození. Tvářila – li se smutně, věštila neštěstí. Někdy také dávalo velkým rámusem najevo nespokojenost. „To jednou,“ vypravoval komorník, „jsem seděl se starým pánem v rohovém obývacím pokoji. Na třebíčské věži právě odbíjelaPřečtěte si více o Valdštejnská Bílá paní[…]

Židovský hřbitov, stojící tehdy zcela osamoceně na severní straně Hrádku, nebyl v dřívějších dobách křesťanům přístupný, a tak není divu, že se o něm mezi Třebíčany povídaly hrůzostrašné historky. Pověst, která se k třebíčskému židovskému hřbitovu váže, je také trochu strašidelná. Pojednává o židovském starci Rafaelovi, který se dobrovolně obětoval, aby od svých souvěrců odvrátilPřečtěte si více o Dobrovolná oběť[…]

V nejvyšším patře věže bydlel věžný. Jeho hlavním úkolem bylo varovat třebíčské občany bitím do zvonu při zpozorovaném požáru a při hrozbě nepřátelského útoku. Kromě toho vytruboval hodiny a zvonil umíráčkem. Jeho troubení se neslo k Jejkovu, k Hrádku a ke Stařečce. Pouze ke Kostelíčku, směrem ke hřbitovu se netroubilo. Věžný byl, ale zvědavý odkud vůbec toto nařízeníPřečtěte si více o Proč se netroubilo ke hřbitovu[…]

Jednou takhle večer po návratu z  lovu se na zámku sešla společnost za účelem oslavy vydařené lovecké výpravy. Všichni včetně Albrechta z Valdštejna, slečny Kunhuty, Karla z Vrbna a jeho vychovatele, pana Chrousteckého se bavili, jen starý astrolog Seni se řečí  neúčastnil a podřimoval v křesle. Probudil ho teprve hlučný spor pánů o to, jestli je možné vyčístPřečtěte si více o Valdštejnský lev[…]